Balíček karet výtvarnice, učitelky a grafičky Kateřiny Krausové.

Paní profesorka Káťa Krausová se více než po roce vrátila zpátky do školy a tak nás zajímalo, zda jí zbyl během doby, kdy se léčila, nějaký čas na její oblíbené malování.

Káťa Krausová

„Přiznám se, že do září by mě ani nenapadlo vzít tužku do ruky. Jsou věci, na které musíte být alespoň trochu ve formě. A ani potom plátna a barvy nepřipadaly v úvahu a tak jsem se začala věnovat menším kresbičkám. Ideální pro tuhle činnost jsou karty. Moje první karty jsem si před třemi lety vydala sama. Byl to Černý Petr a jednotlivé karty jsem tiskla technikou linorytu. Má netradičně malý formát a zobrazuje symboly věcí, které přinášejí lidem štěstí. Doma mám už jen asi pět posledních „kousků“ a ty už nikomu nedám :). Český klub sběratelů hracích karet o nich vydal článek ve své ročence a jen tím prý už mají i velkou cenu.

 Tak jsem se k malování karet zkusila vrátit, teď už pod záštitou nakladatelství ABONE v Praze, které hrací karty vydává. Tady mi vyšly troje karty. První z nich jsou mariášové karty- 32 karet, se kterými se hraje například hra Prší. Jsou zajímavé i tím, že jsou vykládací. Pro jednotlivé figury a ostatní ilustrace jsem využila své obrazy, většinou akrylové malby. Vybrat je nebylo jednoduché. Musela jsem použít obrazy na výšku nebo do čtverce a zároveň náladou obrazu vyhovět smyslu výkladu každé jednotlivé karty. Na kartách tak může jejich majitel vidět portréty mých příbuzných. Pro „dámy“ jsem například vybrala portréty dcer, pro esa krajinomalby.  Červené eso, které má připomínat domov, zobrazuje Valdickou bránu v Jičíně s rozkvetlou Sakurou, zelené eso anděla, symbol naděje a na kulovém esu je obraz slona s chobotem nahoru. Ten prý přináší štěstí a bohatství.

 Mezi moje nejoblíbenější karty patří už léta klasické Mariášky, které mají bohatou historii. Kamarádka z Jáchymova mi dokonce řekla, že mariášové karty se tam našly při rekonstrukci pod parapety oken starých domů, snad aby chránily tamní obyvatele. Takže karty můžeme vlastně považovat i za naše ochránce a patrony.

„U nás doma byly karetní hry velmi oblíbené. Od tří let jsem s babičkou hrála Zelenou louku, Černého Petra a od pěti let docela složité pexeso s 64 kartami. S malou sestřičkou jsme uměly míchat karty jako praví karbaníci a v době, kdy jsme sotva dosáhly na stůl, „mazaly“ s dědou karetní hry – dudák a mariáš. Uměly jsme i pokročilé způsoby – betl a durch, blufovat, tajit trumfy a to všechno proto, aby děda nemusel, jak říkávala babička, do restauračního zařízení :). Karty jsem měla ráda pro jejich barevnou dokonalost a skrytou symboliku a pro zábavu jsem si je rozkládala na stole jako v textu písně Michala Horáčka: „Moje teta, tvoje teta, parole, dvaatřicet karet tančí na stole“. Doma jsme měli rádi také kvarteta pro jejich vzdělávací charakter. Některé znaky českých měst si pamatuji právě z hraní kvartet.

 Karty jsou vždycky takovou malou galerií nebo učebnicí, která se vám vejde do kapsy, nic neváží, poskytne vám pobavení třeba i ve vlaku a stmeluje kolektiv. Možná i proto mně láká jejich malování.“

Srdcová záležitost jsou dva díly karet Kisses, vlastně Pusinky I a Pusinky 2 ve stylu pop-artu. Jsou to realistické malby úst slavných lidí na pop-artovém podkladu. Původně vyšly jako Černý Petr a v každém balíčku (červeném a žlutém) jsou zobrazena ústa vždy jiných osobností, slavných světových herců a zpěváků. Jen Černý Petr je stejný- Fredie Mercury. Můžete se podívat a porovnat třeba ústa Madonny s lady Dianou nebo Sylvestera Stalloneho s Jeanem Paulem Belmondem. Další jsou třeba Sophia Loren a Sharon Stone. Z těchto karet právě vycházejí karty i na poker.

Myslím, že budou mít úspěch, protože jim bez problémů porozumí všichni lidé. Jsou k vidění i v umělecké prodejně Centra současného umění DOX.

Tak nějak nenápadně, při malování karet a setkávání se s lidmi, pro které jsou karty opravdu kořením života, jsem se sama stala sběratelkou karet. Mám jich už více než 150 balíčků. Sbírám taroty, Černého Petra, Mariášky, vlastně už i kvarteta a pexesa. Když nějaké hezké karty vidím, tak prostě neodolám. Krásné terapeutické karty, které jsem viděla zrovna včera, právě nakreslila i moje milá mladá kolegyně, paní profesorka Vendulka Brendlová. Už se těším, až je se mnou vymění za ty moje.

„Vždycky když končím s nějakou prací, už se mi v hlavě rodí nový nápad. Hodně mně inspirovalo výročí sto let naší republiky. Nakreslit Národní karty by mě hodně bavilo a už mám pro ně i hotové skicy. Bavila jsem se tím po večerech ve Františkových Lázních. Také mně nenechává v klidu připravovaná výstava karet Pekelný mariáš, která bude v Suchardově domě v Nové Pace během letních prázdnin. Takový Černý Petr z čertíků :).

  Karty nejsou přežitek, i když někomu mohou tak připadat. Myslím, že brzy přijdou znovu do módy. Svědčí o tom i právě probíhající výstava tarotových karet v Centru současného umění DOX v Praze.

Vzpomínám si i na několikery hrací karty, které v naší škole vznikly při hodinách výtvarné výchovy. Byly nádherné a jejich autory byli sami studenti. Připomenu třeba dvě pexesa studentek SOŠPg- Skleněné vánoční ozdoby a Zpívající pexeso, které si v loňském roce odnesli všichni účastníci tradiční pěvecké soutěže Novopacký slavíček. A Muzeum v Nové Pace má zájem o další pexeso s námětem vlastních sbírkových předmětů. Autory budou pro velký úspěch také studenti SOŠPg, to znamená, že se máme na co těšit.“

Ohodnotit článek
Průměrné hodnocení: 4.5

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *