Biologické kolo PL – Tundra

Ačkoli si tundru představíme spíše někde na dalekém severu za polárním kruhem, i v naší zemi se ostrůvky tundry nacházejí. A i když nezabírá rozsáhlou plochu, dosahuje evropského významu. Ve vrcholových partiích Krkonoš se setkáme s podmínkami, které se podobají skandinávským, a dokonce se zde vyskytují i stejné druhy organismů. Jak je to možné, když se jedná o místa tak vzdálená, navíc oddělená mořem? Jak ovlivňuje změna klimatu tundru a proč by nás to mělo zajímat, když se tundra vyskytuje hlavně v severských zemích? Jak se uzpůsobily organismy, aby mohly přežít tak drsné podmínky, jaké panují v tundře? Věděli jste, že polární lišky mají menší uši než lišky naše, a že to není náhoda? Co je to norsky „multe“ a jak to, že si z toho Norové vyrábí džem, zatímco u nás tuto věc chrání zákon? A jak je to doopravdy s lumíky, o kterých se prezident Zeman domnívá, že jsou hmyz se sebevražednými sklony? Pokud ve Vás otázky vzbudily zvědavost a rádi byste jim přišli na kloub, pusťte se do biologického kola letošní Přírodovědné ligy :).

Kristýna Rychlovská

Kristýna Rychlovská

Ohodnotit článek
Průměrné hodnocení: 5

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *