Chmel 2019 – Vítkův cestopis
Kromě omrzlin, odporu k rohlíkům a deseti kil navíc jsme si z jarní brigády odvezli spoustu nezapomenutelných zážitků.
Chmel 2019
Ale znáte to: co se stane na chmelu, zůstane na chmelu. A proto pouze malé shrnutí od našeho fachmana Vítka Kvasničky.
Na chmelové brigádě se nám velmi líbilo, mají tady hospodu. Už necítím chuť. Naše plantážnice, paní Kučerová a paní Pavlínka, byly velice razantní a odpočinek nebyl jaksi možný. Nicméně jsme si je zamilovali. Jejich vlídná slova: „Dělej to pořádně, nebo ti vrazím bodák pod žebra“, motivovala ke kvalitně odvedené práci – občas jsem dokázal motat i směrem doprava. Jel jsem po osmi letech v avii, což mě velmi potěšilo, tímto pozdravujeme řidiče avie Milana. Ten nás zhruba čtvrtý den pobytu zavezl tímto terénním vozidlem do aspoň trochu skromnější civilizace – do Žatce na nákup.
Pan Milan vyvezl děvčata do Kauflandu 
Stekník, vítejte
Vítkovo vyjádření zde ->
text dále pokračuje
Moje pracovní nasazení se zvyšovalo každý den. Ba dokonce bych řekl, že největší bylo ve čtvrtek. Pátek už byl lehce horší z neznámých důvodů. Jakožto zkušený stařec na chmelu jsem si práci chmelaře užíval, jídlo až na pole, polívka a oběd vynikající…
… ale inspektorky mi moje obvyklé – dát si dvacet – nedovolily, proto jsem se obzvláště těšil na příchod na ubikace. Tam na nás vždy čekal v našem pokoji odpadkový koš převtělený do odpadkového rohu. A taky na večery! Restaurační zařízení je kapitola sama o sobě. Netřeba rozvádět. Spolupracovnicím (spolužačkám) se zamlouval charismatický hospodský. Skvěle jsme zde dokázali procítit hokej. Všechny vzpomínky stojí za to, i přes nepříznivé počasí, kruté poznávání osobních hranic a zvyků obyvatel Stekníku, se tento výlet řadí mezi mé nejoblíbenější. Dosvědčila to zastávka při zpáteční cestě na benzínce, když jsme se ze zoufalství rozeběhli k travnatému porostu a začali navádět rostlinky.
Bylo to dokonalé, ale nedokončené. Rozhozen a zklamán sobotním dřívějším odjezdem se s Vámi loučí Vít Kvasnička.
Administrátor