Jak se lidstvo potýkalo s chorobami – mor

Včera zvečera mor a cholera, napadly mě, páni,” zpívá Jaromír Hanzlík v roli šenka Peška v památném muzikálovém filmu Noc na Karlštejně situovaném do období vlády Karla IV., Otce vlasti, blahé paměti. Jak na tom byl zejména středověk z hlediska epidemií?

 Přestože se celá řada nemocí vyskytovala už od starověku (např. mor) nebo se vyskytovala opakovaně (např. tuberkulóza, tyfus, neštovice), středověk a novověk nás opravdu nešetřily. Posuďte sami: 12. století – černé neštovice, 13. století – lepra, 14. století – mor, 15. století – syfilis, 16. století úplavice, 17. století – tuberkulóza, 18. století – tyfus,  19. století – cholera. K tomu ve 20. století – španělská chřipka a v 21. – SARS-CoV-2.

Kromě uvedených chorob se lidstvo samo redukovalo válkami, které nejsou předmětem tohoto článku, proto jen na připomenutí několik událostí – expanze římské republiky a císařství, výlety Vandalů a Hunů po Evropě v rámci stěhování národů, stoletá válka, třicetiletá válka, Napoleon a obě světové války.

• 

• 

 Mor se v jedné ze svých dvou hlavních forem objevil již v době římské a byzantské říše. Po několika stoletích klidu se černá smrt před polovinou 14. století zákeřně vynořila z oblasti Kyrgyzstánu a Číny (shodou okolností šlo o provincii Chu-pej, kde se nachází město Wuchan; že si nedají pokoj!) a přes Černomoří doplula do Evropy na lodích (spíš blechách)  janovských mořeplavců v roce 1347. Jak se konkrétně dostal mor přes blechu na Itala? Benátčané spolupracující s Tatary marně obléhali janovskou pevnost Kaffa na Krymu, a když to nešlo silou, došlo na biologickou zbraň. Několik zemřelých (na mor) bylo pomocí katapultu dopraveno z benátské na janovskou stranu hradeb čili Ital blechu házel, Ital blechu chytal, ku domovu kmital. Zatímco Sicílii mor neopustil, Neapol či Benátky jej byly brzo tak plné, že ho poskytly až na výjimky (Čechy, Polsko…) celé Evropě. Time skóre bylo děsivé – jedna vlna, druhá vlna a cca 200 milionů mrtvých Evropanů! Zajímavé je, že blecha kryse jako přenašeči neublíží. Dýmějová forma přenášená kapénkovou cestou byla 90 – 100% jistota, že si budete během několik dní hledat drobné pro Cháróna a skončíte v masovém hrobě bez ohledu, jste-li vegetarián nebo masožravec.

Českým zemím se morová rána v polovině 14. století vyhnula jako ruský biatlonista antidopingové kontrole jen proto, aby se o třicet let později vrátila za krále Václava IV. a skosila ty, na které zapomněla za vlády jeho otce, i když druhá morová vlna na počátku 60. let tentokrát řadu lidí, zejména v Kladsku, vzala s sebou. Když si k tomu přidáme dobový názor, že za šíření moru, otravování studní a další věcí mohou Židé, oběti tehdy častých pogromů, žijeme snad v lepší době. Na druhou stranu bychom našli nějaké paralely s dneškem  – pokles ekonomiky, omezený pohyb, zvýšení cen potravin, následné oživení ekonomiky… 

Avšak jak rychle mor přišel, tak i odešel a nepravidelně se vracel ještě několik století. Nikdy ale s tak fatálními následky, nikdy s postižením celého kontinentu.

Ladislav Kodym