MÍSTO – Útulek Nová Paka – pomozte i Vy!
Místo NOVÁ PAKA, z.s.
Haf. Těší mě, jsem Bětka. Jsem fenka a žiju v Podlevíně. Narodila jsem se 15. května 2017. Odmala jsem zvědavá. Ale ještě víc mazlivá. Jsem ráda, když někoho můžu olizovat nebo když mě třeba někdo drbe na hrudi. U toho zavírám svoje krásná, jakoby skleněná očka (nevím, co je to sklo, ale říká to páníčka, takže asi něco hezkého).
Já a hrabání, to mi jde. Ale nedůvěřuju tomu hrabání moc. Když jsem byla malá, byly mi asi dva a půl měsíce, tak mi hrabání moc nešlo a bylo to pro mě moooooc náročné. Ale zkusila jsem to. Když jsem dostala piškot, tak jsem ho kupodivu nesežrala, ale vyhrabala jsem si díru. A dalo to moooooc práce. Potom jsem ho musela zahrabat. A jak jsem byla z toho unavená, tak jsem ho za pět minut šla vyhrabat a zbaštit – doplnila jsem tak síly. Od té doby hrabu díry, ale nic moc nezahrabávám. Někdy si zahrabu klacíček, ale jinak nic. A skoro žádný páníček nemá rád, když jde na zahradu a je celá rozhrabaná. V každé třetí díře klacíček… Můj páníček dělá novou zahradu a ještě pár místností. A to doslova pár. A museli mu pomáhat nějací pánové. Ti mě taky podrbali. Jinak bych je na Náš pozemek nepustila. Buď podrbání, nebo nic! A jak páníček dělá zahradu, tak mu to zatím (doufám, že to tak zůstane) nevadí. Ani se nemusí podívat na zahradu a už ví, co jsem dělala. Někdy je ten čumák prokletý.
Jsem labrador a jsem černá. Ale jinak jsem úplně zlatá. Se všemi se mazlím. A vždy se se mnou musí všichni večer rozloučit. Když byla návštěva a spala u nás nahoře (já nahoru nesmím, jinak bych je doslova umazlila), tak teta nahoře řekla (nebo si to myslela): „Mám žízeň, ale ta představa, že bych zase musela absolvovat vítací ceremoniál, to radši budu mít žízeň“. No já přiznávám, že se mazlím trochu víc, no… Ale že by mne nemohla ani podrbat za ouškem…?
Mám ráda tato slova: „Půjdeme baštit?“ Na to se vždy těším. Aktuálně baštím 2x denně.
Potom větu: „Půjdeme na procházku?“ Sice chodím skoro každý den. Jenom ne, když je ošklivo. Ale vždy se málem bouchnu svou hlavičkou o strop. Jsem taaaaak šťastná.
Některá slova mám ráda, ale některá ne. Třeba: „Bětuško? Půjdeme se koupat, pojď…“
Voda jako v misce je dobrá, ale ta voda v té velké misce…myslím že to je vana…tak ta je špatná. Velký špatný. Ta voda se mi prosákne do kožichu a pak mám mokrý kožíšek. Dokud mi ho nevydrbou ručníkem, nebo jak tuto věc nazývají. A to nejhorší u koupání: Celá moje vůně (oni tomu říkají smrad, ale můj čumák ví, a tím pádem i já, že voním) je fuč. Oni tomu zase říkají že voním, ale asi mají error v čumáku.
Jak už jste asi četli, slyšeli jste nebo já nevím, jak jste to zjistili, tak se mám dobře. Bohužel ne všechna zvířátka se mají dobře. Zatoulají se…. A tak mě napadlo ještě něco o tom napsat. Tato zvířátka jsou v útulku. Já jsem v útulku nebyla, a tak nevím úplně všechno. Ale vím to, že páníčka a páníček měli na pár dnů pejska z útulku, ale museli ho vrátit. K tomuhle pejskovi se nechoval někdo dobře. A proto se bál a chtěl kousat…A tak ho museli vrátit. (Nechci tím říct, ať nepřispíváte. Ostatní pejskové budou rádi. Jak by ten pejsek řekl: „Můj domov je tady a nikam jinam nechci“. Pokud si budete chtít pejska z útulku vzít, doufám, že najdete toho vaše později milovaného mazlíčka.) A tak že počkají, až tam bude nějaký ten pejsek, který nebude zase tak moc velký nebo starý. Něco je jiného je, když máte pejska od narození a pak je starý. Úplně jiné je to, když si berete zvířátko v době, když mu je 14 let. A tak že tedy počkají. Potom uviděli mne jako malinkaté štěňátko na inzerátu. A tak se to stalo. Od té doby žiju v Podlevíně (jinde jsem bydlela jenom 2 měsíce. A to mě byly jenom ty dva měsíce.) Ale tak vyčmucháme stopu zpět k tématu…
No ale jak vlastně můžete útulku pomoct? Je tu dost způsobů:
Za prvé: Staré, ale použitelné věci od mazlíčků, které nepotřebujete (může být i nové, ale ve většině případů asi starší).
Za druhé: Věnovat nějaké ty penízky, klidně i korunku. Jak se říká – korunka ke korunce….Nemyslete si, že ta korunka nepomůže.
Za třetí: V útulku nepracují jenom tak lidi jako práci. Věnují tomu volný čas. A pokud třeba máš rád/a zvířátka, můžeš se s nimi dohodnout a třeba někdy přijdeš pomoct s venčením.
Za čtvrté: Šíření informací o útulku. Je to zdarma a když si uvědomíš, že jenom když někomu o útulku řekneš, můžeš pomoct zvířátkům. A to se vyplatí
Pokud jsi štěně, kočička, fenka, kočka (myslím zvíře), pejsek či kocourek, můžeš pomoc i ty!!!!
Pokud jsi člověk a návod si chceš přečíst, musíš souhlasit s podmínkami:
Nebudeš nám, zvířátkům, plnit tuto akci
Nebudeš se zlobit na mazlíčka, když podle tohoto plánku bude postupovat.
Pokud máš tu možnost, přečti to zvířátkům, která máš doma.
Pokud bude mazlíček, postupovat podle návodu. Tak prosím běžte s ní to odnést do toho útulku.
VAROVÁNÍ
Pokud to je ryba, nedávejte jí obojek a nechoďte s ní na procházky. Mohla by z toho leknout.
JAK POMOCT ÚTULKU POKUĎ JSI ZVÍŘÁTKO. A TO JENOM VE ČTYŘECH LEHKÝCH KROCÍCH!!!
- Krok 1
Najdi například staré nebo malé oblečení na ven. Prostě něco, co by mohli využít.
- Krok 2
Přines to před páníčka nebo před páníčku.
- Krok 3
Koukni jim do očí. Prostě jim to nějak řekni. (to žebrání se vyplatí i jindy. Dvouleté zkušenosti)
- Krok 4
(je jenom pro vás. Nemusíte plnit, ale doporučuje Mistr Mazel) Přemýšlejte, jakou to radost udělalo zvířátku které tyto věci dostalo.
Co z toho máte? Dobrý pocit! Ten se nedá nikde koupit!
Možná si štěkáte či mňoukáte: Sice nejde koupit, ale proč by to mělo být tak super? Zkuste to. Já to dělám, akorát vždy to nějak vyšlo (je mi málo přes dva roky…), že to páníčka odvezla autem.
Doufám, že se vám můj plánek líbil.
A stránky máte ZDE
Příště můžu třeba napsat o tom, co bych si přála za dárky. Můžete to potom koupit i svým mazlíčkům.
Omlouvám se za pravopysné chibi. Dá celkem velkou prácy napstad to važý řečý. Tak se omlouvám.
Tak zatím Haf
Fenka Bětulka
Madlen Hanušová
Administrátor
A já ještě dodávám, že u prvních krůčků novopackého útulku byl v roce 2008 náš školní projekt Pomozte psím andělům – jeden z projektů tehdejší série studentských projektů Malé granty.