„Nesuď knihu podle obalu“
„Nesuď knihu podle obalu“
Říkáte si teď asi, proč zrovna tento název. Když dovolíte, hned Vám to vysvětlím. Nejsem zrovna člověk, který kouká na filmy bezmyšlenkovitě, většinou nad nimi dost přemýšlím, nedávno jsem zhlédla film „The Hate U Give“. V překladu se tento film jmenuje „Nenávist, kterou jsi probudil“ a z prvních písmen tohoto názvu se sestaví anglické slovíčko „Thug“ což znamená násilník, zločinec nebo gauner. Režisérem tohoto filmu je George Tillman Jr. Hluboká myšlenka tohoto filmu je neuvěřitelná.
Jsme v 21. století, a i přes všechno ještě stále existuje rasismus, násilí, odsuzování lidí podle orientace, vzhledu nebo jejich nadanosti. Rasismus je tu s námi od samého začátku. Spoustu lidí o sobě říká, že rasista není, někteří se naopak nebojí a řeknou, že rasisti jsou. Teď ale co je lepší? Být upřímný, anebo si sám sobě lhát? Dám Vám otázku, představte si, že jste na chvíli policistou, který musí najít drogového dealera. Máte na výběr mezi slušně oblečeným bělochem a mezi černochem, který má u kalhot připnuté řetězy, bílé tílko a ruce jako lopaty. Tak koho si vyberete? No samozřejmě že černocha, protože přece slušně oblečený běloch by to neudělal, vždyť má sako a vedle sebe drahý mercedes. Přitom je to ten největší dealer ve vaší čtvrti. Takto to chodí třeba i ve škole. Ve třídě je chlapec, který má celých devět let samé jedničky a pak je tam chlapec, který má čtyřky a je trochu živější než ostatní. Všechny problémy se hází na chlapce, který má čtyřky, protože jedničkář by to neudělal, je na to přeci dost rozumný. Přitom ale může za všechny svačiny, které se rozmázly na zeď ve třídě. Kde je v tento moment spravedlnost?
V souvislosti s tímto článkem, bych Vám chtěla převyprávět tento příběh. Na základní škole jsem měla kamarádku, která měla vždy perfektně sladěný outfit a senzační make-up. Kamarádili jsme spolu spoustu let a vždy se mi zdálo, že je to ta kamarádka, která mi vydrží do konce života. Jednoho dne mě ale jeden náš spolužák falešně obvinil, byla z toho velká hádka. Čekali byste asi, že se mě ta moje kamarádka zastane, ale ne. Ona se mě nezastala, ba naopak postavila se proti mně a jen kvůli tomu, že byla do spolužáka zamilovaná. Zastala se mě ale holka, se kterou jsem se nikdy moc nebavila. Byla to taková šedivá myška, která si moc nepotrpěla na své oblečení. V tento moment jsem si uvědomila.
Štěpánka Hajzlerová a Simona Krásná
Mezi její obrovské koníčky patří psaní krátkých příběhů k zamyšlení. Ráda se směje, poslouchá hudbu a tráví svůj volný čas s přáteli. Nemá ráda samotu a ticho. Přála by si společně se svými přáteli procestovat celý svět a užívat si tak života.
Super článek vyjadřující velkou myšlenku,se kterou se ztotožňuji. Jen ta poslední věta mi přijde nějak nedokončená. Ale jinak tesat do kamene.