Prázdniny jedné trhlé holky

Letní prázdniny 2019

Vždycky když začaly prázdniny, používal můj děda dokola pořád tu samou větu. Zněla asi nějak takhle: „Štěpánko, teď máš začátek prázdnin, za chvilku je ale svaté Anny, budou žně, peckovská pouť půjdeš do školy a pak už jsou Vánoce.“ Nějak takhle rychle mi ty letošní prázdniny utekly. 

Můj první výlet byl takový můj odpočinek od všeho, jela jsem společně s kamarádkou a bez rodičů! Ve Staré Pace jsme nasedly na vlak směr Pardubice a jely jsme. Cesty vlakem jsou pro mě vždycky obrovské dobrodružství. Už ve Staré Pace jsem začala lehce panikařit, protože vlak přijížděl s patnáctiminutovým zpožděním. Měla jsem strach, že nestihneme přestup na vlak do Brna.  Naštěstí jsme to ale stihly. Než jsme přijely do Brna, dostaly jsme neskutečně velký hlad, chtěly jsme si teda dát něco z fast foodu, to byla další výzva. V obrovském obchodním domě, v kterém jste poprvé v životě, se těžko něco hledá. Prošly jsme celý obchoďák odshora až dolů, ale za žádnou cenu jsme nemohly nic najít. Začínaly jsme být lehce nervní, protože každý určitě ví, že hladová ženská je strašně, ale opravdu strašně nervní. No… a my jsme byly dvě! Po půlhodinovém hledání jsme konečně našly bageterii, kterou jsme hledaly a chodily kolem ní asi šestkrát, jen jsme si jí prostě nevšimly. Najedly jsme se k prasknutí. Z Brna jsme pak jely do Pasohlávek, které jsou asi 30. minut od Brna. Vystoupily jsme ale na špatné zastávce, takže jsme musely jít ještě asi tři kilometry do hotelu, ve kterém jsme pak byly ubytované. Kolem nás samé pole, které zrovna postřikovali. Nebyly bychom to my, kdyby nás ta voda nepokropila, takže jsme byly nakonec celé mokré od bůhvíjakých tekutin. 

Když jsme ale dorazily na pokoj, spadla nám brada. Z podkrovního pokojíku, z kterého jsme měly nádherný výhled na Nové Mlýny, jsme byly nadšené. Během našeho pobytu jsme navštívily moravský aqualand, brněnská bistra, orloj, kavárny, ale taky jsme se každý večer procházely po pěší zóně v Pasohlávkách, dívaly se na okouzlující západ slunce a užívaly si klid. Cesta byla opravdu dobrodružná, ale jinak jsme si to tam strašně užily. Po čtyřech dnech prožitých na jižní Moravě jsme se vrátily domů. 

Pak začaly každodenní, celovečerní flámy s přáteli, které většinou začínaly při krásném západu a končily při východu slunce. Většinou tyhle večery probíhaly na mém balkóně. Moje mamka z toho byla hrozně nadšená. Konaly se i klidné večery strávené u filmů, ale jen zřídka. 

Čekala mě dovolená s mým tátou, na kterou jsem se strašně těšila. Miluji Itálii, hlavně jejich úžasná jídla. Taky jsem ale věděla, že mi budou hrozně moc chybět moji přátelé. 

A byla tu pouť. Sice ne peckovská, ale novopacká. Hromada blikajících světel, dunících decibelů a točících se atrakcí rozzářila všem „puberťákům“ úsměv na tváři. Je to totiž jediná akce, která stojí opravdu za to. 

Po pouti jsem si začala uvědomovat, že už jsou tu poslední dva týdny, které jsem si chtěla 100% užít. Po prázdninách se totiž zase všichni rozdělíme do jiných škol.

Ohodnotit článek
Průměrné hodnocení: 4.8

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *