Slovinsko? Krásná příroda a eko igelitky!
Nikdy by mě nenapadlo, že se někdy podívám zrovna do Slovinska. Jaké to tam bylo a jak probíhala moje „dovolená“?
Slovinsko
Do Slovinska jsem se dostala díky bráchovi, protože jsme tam jeli na hokejový turnaj, kterého se účastnil. A bylo to super! Slovinsko je fakt krásná země – zelené lesy, louky, není tam vysušená půda ani žlutá tráva, protože tam jednou nebo dvakrát za den pořádně zaprší. Lidi se dělí na dva typy – ten, kdo déšť nesnáší, a ten, kdo ho miluje. Tahle země je pro druhý typ. Milovníci procházek v dešti, skákání v blátě (Slezina :D), ranní rosy a večerní koupačky ve studeném jezeře – je to země pro vás!
Ve Slovinsku ale dokáže být i celkem teplo, nejvíc asi v hlavním městě Lublani. Tam jsme se podívali asi dvakrát, jelikož jsme tam dvakrát hráli zápas. Lublaň má moc hezké „Staré město“, vypadá to tam pohádkově – protékající řeka, malebné domky a nad vámi se tyčí na celkem dost vysoké a strmé skále hrad.
Kempovali jsme v kempu Šobec, který můžu jen doporučit. Je hodně velký, má čisté záchody a sprchy, krámek, v němž mají eko (!) igelitky, čisté (ale studené) jezero, a restauraci, ve které dobře vaří. Vyzkoušeli jsme si tam i nějaké tradiční slovinské dezerty, jako například „grmadu“ – je to takové tiramisu, ale je na hromadě :D. Pak jsme vyzkoušeli ještě „gibanici“ – to je zas takový koláč. Nejlepší byl ale „cream cake“ (prostě krémový dort).
Musím pochválit i zimní stadiony, všechny byly pěkné a nebyla tam ani moc zima. Nejvíce jsme hráli v Jesenici, kde byl nejhezčí zimák, nový, zrekonstruovaný, a bylo tam asi 15°C, takže pohoda :). Zápasy jsme hráli každý den a porazili nás jen Amíci a jednou Slováci, takže jsme byli třetí v základní skupině. Postoupili jsme a hráli jsme s nějakým výběrem z Alp, které jsme porazili asi 4:0 a 6:0 (hrálo se dvakrát dvacet minut a každá „třetina“ byla počítaná za jeden zápas). Bohužel jsme poslední zápas prohráli s Rusáky, ale jsme třetí!
Ještě se musím zmínit o slovinštině. Je to fakt vtipná řeč! Je trochu podobná češtině a docela dost chorvatštině. Sladoled, dvajset, „dobrdán“ :DD. Takže tohle je Slovinsko a „Se vidimo naslednjič“ :D.
Ke dlouhé klavírní kariéře přidala hru na ukulele. Zajímá se o sport, i když v něm prý (dle jejího skromného pohledu) zrovna nevyniká. Baví ji sledování hokeje – nejen v televizi. Ráda čte, pobaví se nad černým „instagramovým“ humorem a věnuje čas kamarádům i jejímu psímu mazlíčkovi.