Zážitky z Ekologické olympiády v Krňovicích
Před dvěma týdny se tým ve složení tří děvčat, Týny Antošové, Bětky Festové a Sonči Petrové, vydal reprezentovat školu na týmovou soutěž – Ekologickou olympiádu. Zážitky pro Vás děvčata shrnula v níže uvedeném textu. A ještě než si jejich příběh přečtete, dovolte, abych jim za jejich reprezentaci poděkovala. Děvčata se úlohy zhostila se ctí i přes to, že jsme jako škola neměli zkušenost s tím, jak to na této olympiádě chodí. Formát této soutěže se liší od klasických předmětových olympiád, zájemci provádí domácí úlohu, kterou následně před komisí prezentují, a na místě čelí řadě úkolů, které řeší v týmu.
Kristýna Rychlovská
Ve středu 23.10. jsme zavítaly do Krňovic na dvoudenní krajské kolo ekologické olympiády. Pokud váháte nad lokací malebné obce Krňovice, najdete ji pár kilometrů za Hradcem Králové. Celá akce probíhala v areálu místního skanzenu. A naše první dojmy? Připadaly jsme si jako městské fifleny. Domnívaly jsme se, že se jedná o seriózní akci a podle toho jsme zvolily makeup a outfit- košile, společenské kalhoty a pro zvýšení dojmu o naší inteligenci, jsme nasadily i dioptrické brýle. Ovšem ostatní soutěžící měli o akci zřejmě jiné mínění. Při vstupu do auly jsme byly šokovány. Naši kolegové z ostatních škol byli laicky řečeno „křováci“. Nechyběly jim tepláky ani vytahaná trika. Později jsme zjistily, proč zvolili již zmíněnou róbu. Instrukce k prvnímu úkolu zněly jasně: „Běžte na pole a vykopejte díru půl metru hlubokou.“ Dostaly jsme věc zvanou rýč, kterou jsme dosud znaly pouze z doslechu. A šly jsme na to! S námi zvoleným outfitem to šlo sice těžko, ale za to jsme byly nejstylovější na celém poli. Naplní dalších aktivit bylo například obtěžování místních občanů zvoněním na jejich domy a kladení otázek. Největším zážitkem z akce bylo setkání s místní přívětivou „domorodkyní“ Jiřinou a její ochočenou vránou Kačenkou. Po splnění všech úkolů jsme se na noc přesunuly do víru velkoměsta a to Hradce Králové. Ubytování hodnotíme třemi hvězdičkami (postele sice měkké, ale radiátor byl chladný jak srdce mého bývalého). Druhý den jsme započali snídaní plnou lepku, glukózy a přidaného cukru. Dopoledne jsme odprezentovali náš předem dokonale připravený domácí úkol ve formě prezentace a už jsme se těšili, až opustíme tento námi nepochopený svět a vrátíme se zpět do naší milované „Ňů Pejk“. Určitě vás zajímá, zda-li jsme obsadily první příčky. To sice ne, ale poslední jsme určitě nebyly. A co nám tyto dva dny daly? Přesvědčily jsme se o tom, že paka patří do Paky. Ekologii zdar!
Soňa Petrová a Alžběta Festová, žákyně 3.G
Administrátor
„Radiátor chladný jako srdce mého bývalého“….:) Wow!