Zlodějka knih – recenze

Tento článek bude v podstatě jen o tom, jak hrozně miluji Zlodějku knih. Kde bych začala, Zlodějka knih má zajímavého vypravěče, nebudu prozrazovat, kdo to je, protože je to dost podstatná část knihy. Navíc si myslím, že by to ztratilo kouzlo. Pokud jde o téma, kniha se odehrává v období druhé světové války, konkrétně v Molchingu. Liesel je hlavní hrdinka, která neumí číst, ale trochu paradoxně ráda krade knihy. První kniha je Příručka hrobaře, ukradená při pohřbu. Později Liesel krade na mnohem nebezpečnějších místech. Zlodějku jsem četla dvakrát, jednou v češtině a podruhé v angličtině a musím doporučit obě verze. Čeští překladatelé odvedli skvělou práci a kniha se čte báječně, ovšem anglická verze, tudíž ta originální, má v sobě něco kouzelného. Možná je to tím, že je to originál a autorovy myšlenky nejsou nijak pozměněné. Nicméně, kniha dokáže dojmout v obou jazycích. Uvědomila jsem si, že jsem zatím nezmínila, kdo je autorem Zlodějky knih, autorem je Markus Zusak. Génius! Od Zusaka jsem četla snad všechna jeho díla a dovolím si tvrdit, že je můj nejoblíbenější spisovatel vůbec. Jeho knihy jsou často jednoduché, ale vždy v sobě mají něco, co vám nedovolí se odtrhnout. Kniha popisuje hodně náročné období pro náš svět, příběh je smyšlený. Markus se ale inspiroval z vyprávění své maminky, která žila v době světové války v Německu a zažila scénu, která hraje velkou roli v samotné knize. Zlodějka je dlouhá přes 500 stran a rozhodně se vyplatí si ji přečíst. Tento román nejenže vám přiblíží nejtěžší období v historii světa, ale zaryje se vám pod kůži. Rozhodně se k té knize vrátíte. Také si myslím, že je nesmírně důležité číst knihy s historickými tématy.

Zlodějku knih hodnotím jako 10/10 a myslím, že by si ji měli všichni přečíst!

Karolína Vojtková